Z kuchyně rovnou do rafinérie. Tak by se dalo ve stručnosti popsat další využití kuchyňského oleje. Odborníci z litvínovského Chemoparku zkouší nahradit část ropy při výrobě takzvaného prvoplastu, ze kterého poté vznikají třeba potravinové obaly, autodíly či nábytek právě rostlinným olejem. V budoucnu by to znamenalo nižší spotřebu fosilního paliva.

Dílčí úspěch se už dostavil. Postup výroby s biosurovinou získal mezinárodní certifikaci. „Tu jsme úspěšně obdrželi v listopadu loňského roku, a ještě v jeho závěru jsme uskutečnili další výrobní test. Ten už byl plně certifikovaný, čímž jsme vyrobili první šarži certifikovaného recyklovaného plastu, konkrétně polypropylenu,“ říká ředitel výzkumu a vývoje skupiny Orlen Unipetrol Martin Růžička.

Podnik nyní dokáže zpracovat až pět tisíc tun odpadního rostlinného oleje, ovšem kapacita se má v budoucnu zásadně navýšit. „Brzy budeme schopni zpracovávat až 10 tisíc tun ročně a časem předpokládáme zpracování až 100 tisíc tun této alternativní suroviny ročně,“ poznamenává Růžička.

Unipetrol v současné době také řeší, pokud se podaří získat veškeré certifikace, jak použitý kuchyňský olej získat od lidí. Kromě spolupráce s jinou dodavatelskou firmou se i zvažuje zřídit sběrná místa u čerpacích stanic Benzina Orlen. „Těch možností je několik a řešíme, která by byla i z pohledu pro zákazníky nejvhodnější,“ říká mluvčí sítě čerpacích stanice Pavel Kaidl.

I když materiál vyrobený s podílem biosložky vykazuje stejné vlastnosti jako ten vyrobený pouze z ropy, „vyhráno“ ještě zdaleka není. Ještě jej musí otestovat výrobci. O další zkoumání se postará skupina PFNonwovens sídlící v Praze a patřící k předním světovým výrobcům netkaných textilií pro trh s produkty osobní hygieny jako jsou dětské pleny, ubrousky či například inkontinenční pomůcky.

Hrozba pro přírodu i kanalizace

I když od ledna roku 2020 mají obce povinnost umožnit lidem odevzdat vytřídění použitý kuchyňský olej, stále se najdou tací, kteří si s jeho likvidací příliš starostí nedělají. Bez ostychu jej vylévají do dřezů či toaletních mís. To ale může způsobit veliké problémy. „Tuk v potrubí ztuhne a zanáší potrubí, což způsobuje jeho nižší průtočnost a v krajním případě i ucpání,“ varuje mluvčí společnosti Pražské vodovody a kanalizace Tomáš Mrázek.

Vylévání oleje do kanalizace není jen záležitostí Česka. Před více než pěti lety museli vodohospodáři v Londýně odstranit z potrubí olejovou zátku, která vážila 130 tun a byla dlouhá téměř čtvrt kilometru. Práce trvaly téměř tři týdny.

Kuchyňský olej je sice biologicky odbouratelný, ovšem v kompostu by končit neměl. „Opravdu malé množství lze na kompost dát, ale je vhodné jím třeba zalít piliny nebo jiný savý materiál. Jinak hrozí kontaminace půdy či spodní vody. Osobně ho do kompostu ale nikdy nedávám,“ radí zahrádkář Petr Šindelář ze Středočeského kraje.

Jak tedy ideálně třídit olej? Stačí ten použitý po vychladnutí přelít do PET lahve a po jejím naplnění odnést do speciálního kontejneru s oranžovým víkem. Ty jsou ve většině obcí rozmístěné u třídících kontejnerových hnízd. Některé obce či města pak nabízejí možnost odvézt olej do sběrného dvora. Olej se následně sváží, projde procesem čištění a poté je využit k průmyslovému zpracování, třeba právě do rafinérií.

© Miroslav Elsnic, Denik.cz.
© Foto: Denik/Gabriela Pirklová

https://plzensky.denik.cz/zpravy-ze-sveta/sber-kuchynsky-olej.html