Nic není tak černobílé

Ve svém druhém pokračování postřehů a rozhovorů o tucích a kanalizaci jsem se dostal i do diskutabilních situací, ze kterých občas nevidím úniku. A tak mi dovolte se se svými zážitky z turné po třech restauracích s vámi podělit.

Úvodem několik výchozích konstatování!

V minulém článku jsem slíbil, že se budu tukovými lapoly ve svých rozhovorech dále zabývat.

Ale abychom si nejdříve srovnali pojmy:

Tukový lapol určený pro kuchyně a restaurace, nebo také odlučovač tuku, či lapač tuků – to vše jsou názvy pro lapák tuku podle ČSN EN 1825.

Naprosto největší problémy dělají provozovatelům kanalizací restaurace a stravovací zařízení, které nepoužívají tukové lapoly a vylévají tuk přímo do kanalizace. Viz můj minulý článek.

Tukové lapoly neboli odlučovače tuků mají v současnosti instalovány téměř všechny gastronomické provozy, restaurace a jídelny. Je tomu tak?

Velikost, resp. kapacita lapolů instalovaných v restauračních a stravovacích provozech se projektuje na základě propočtu teoretické kapacity a výkonu kuchyně dané stravovny, tedy množství jídel za den nebo denního množství odpadních vod.

Tukový lapol je vlastně celkem jednoduchá, speciální jímka umístěná v systému odpadních vod uživatele před finální výpustí do kanalizačního systému a slouží k zachycení tukového znečištění odpadních vod, vznikajícího při provozu stravovacích zařízení.

A s těmito vědomostmi vyrážím do vlastnoručně vybraných restauračních zařízení.

Zvolil jsem si po pečlivém zvažování tři restaurace různých velikostí s tím, že jsem předpokládal různorodé odpovědi zodpovědných pracovníků, resp. jejich zaměstnanců a samozřejmě jsem netušil, do čeho jdu. Úkol to byl sice zajímavý, ale jak se později ukázalo, velmi nesnadný, a to nejen díky aktuální společenské atmosféře, kdy se na hlavy a bedra restauratérů snesla řada dalších, často životně naprosto nejdůležitějších starostí a změn, které radikálně ovlivnily a ovlivňují chod jejich podniků. Samozřejmě nikdo z oslovených nebyl ochoten být někde publikován o fotografování jejich zařízení na odlučování odpadních tuků už vůbec nemluvě. A přesto jsem to nevzdal!

Raději jen výčep?

Takže jsem hned v prvním podniku byl po dopracování se k majiteli celkem slušně vypoklonkován s tím, že doba je zlá, současná (někým financovaná) kampaň na nutnost placení platebními kartami, zvyšování cen energií a surovin všeho druhu a současně snižující se denní počet vydaných jídel spěje k tomu, že kuchyni zastaví a stanou se prostým výčepem.

„Víte, když z nás všech dělají v médiích zloděje, není to snadné podnikání. Ale mám tu svou hospodu rád a jsem ve svém, takže jsem poměrně ve velké výhodě oproti jiným, kteří jsou v nájmu. A i kvůli těm stálým a věrným hostům budu dělat dál. Vždyť se v této branži pohybuji už třicet let.“ Tak zakončil náš rozhovor u jednoho kafe usměvavý pan „A“ a já se o (jeho) tukových lapolech opravdu nic nedozvěděl…

Jo máme ho, proč?

Kdosi z klasiků jednou konstatoval „Za vším je třeba vidět ženu!“ a já jí potkal! Paní „B“, vedoucí provozu nové, právě zrekonstruované restaurace na náměstí menšího města se po mém druhém prosebném telefonátu uvolila mě přijmout v čerstvě natřené formance s tím, že jejich nový lapol je dokonce kovový z nerez plechu, projektovaný na míru s tím, že je umístěn ve druhém sklepě v podzemí těsně před výpustí do městské kanalizace. Takže jsme oba konstatovali splněný úkol po kolaudaci a k lapolu jsem nebyl vpuštěn nejen z hygienických ale i bezpečnostních důvodů – lézt po žebříku mi bylo zakázáno. Už má i dohodu s místní firmou, která se zabývá nejen čištěním kanalizace, ale prokazuje se i platnou certifikací na čištění těchto typů jímek a zajišťuje ekologickou likvidaci všemožných, tedy i tukových odpadů.

Mimochodem! Víte, jak se provádí čištění lapolů? Byl jsem při této příležitosti od paní „B“ řádně vyškolen:

„V dohodě máme, že k nám budou dojíždět po předběžné telefonické objednávce jednou za kvartál. Čištění v tomto případě bude probíhat tak, že zavedou do podzemního prostoru dlouhou hadici z jejich cisternového vozidla, odsají obsah lapolu a vše včetně stěn, nátokového a odtokového potrubí důkladně vyčistí tlakovou vodou a tu také odsají. Po vyčištění musí tento odlučovač tuků zaplavit zase na jeho provozní hladinu. Odpady odváží do spalovny v souladu se zákonem č. 185/2001 sb. O odpadech. Tak mi to bylo ve smlouvě garantováno a já jen doufám, že smluvní cena 5800 Kč + DPH za jedno čištění vydrží co nejdéle.“

Takže z druhé restaurace jsem odcházel nejen naplněn dojmy a novými informacemi, ale i spokojen s tím, že alespoň v tomto okresním městě budou mít vodohospodáři o jednu starost méně.

Každý ať nese svá rizika!

Svůj třetí a aktuálně zatím poslední rozhovor jsem vedl s energickým a termíny typicky nestíhajícím vedoucím vyvařovny „C“, která je jednak klasickou restaurací, a navíc dodavatelem obědů pro dvě menší firmy o cca padesáti zaměstnancích. Pan „C“ mě ale hned po příchodu udivil nejen svou výmluvností, znalostmi i jasnými a někdy až příkrými stanovisky.

„Lapol, jo? Ani náhodou! Nikomu nedoporučuji! Za loňský rok jsem za čištění zaplatil skoro 80 tisíc a letos to bude určitě ještě víc. Víte kolik je to jídel? A to lidi šetří a chodí stéle méně a méně. Všechno šlo nahoru a já uvažuji o jeho vyřazení. Víte, co je ale na tom nejhorší? Že někomu usnadňuji podnikání, a ještě to financuji. Proč mám platit astronomické částky za vodné a stočné, a ještě někomu předkládat jako na talíři za své peníze čisté odpady, aby neměl práci s čištěním svých trubek? Podniky vodovodů a kanalizací jsou v soukromých rukou, já jsem taky soukromník. Takže je to jasný vztah mezi námi. Samozřejmě, že si ty lapoly někdo na centrální úrovni vyloboval. Buď mi tedy dá slevu na stočné, nebo mi bude financovat lapoly a jejich čištění. Jinak to vypínám. Můžete to klidně do toho Vašeho článku napsat, ale je to na Vás…“

Takže třetí názor a docela logický, co říkáte? Nebo ne? Jak je to vlastně s tím podnikáním s odpadními vodami? Je tu kanalizace od toho, aby odváděla veškerý tekutý odpad nebo tu jsou nějaká jasná a daná pravidla? Na čí straně leží větší finanční zátěž? Kdo vlastně má odstraňování tuků z odpadních vod financovat? Řada otázek, na které a další se pokusím najít odpovědi v našich dalších článcích.

Mějte se hezky a nevylévejte své odpadní tuky do umyvadla!